Fourier, Charles (1772-1837) Francouzský utopický socialista. Narodil se v Besanýonu, později žil hlavně v Paříži a živil se jako bezvýznamný obchodní cestující. Během francouzské revoluce pozoroval obchodní machinace kupců, kteří schraňovali své zásoby obilí či je svévolně ničili, a byl tím hluboce zasažen; přišel také o svůj rodinný majetek.
Jinak vedl všední samotářský život. Fourier byl samouk a zřídkakdy ve svém díle odkazuje na jiné myslitele, i když je zřejmé, že jeho historické schema bylo ovlivněno os vícenskými idejemi POKROKU. Všechny jeho četné práce znovu opakují stejné základní myšlenky; jejich nejúplnější fonnulace se objevuje v Teorii universální jednoty (Théorie de l'unité universelle, 1822).
Fourierův utopismus začal jeho analýzou ,,144 zel civilizované společnosti", mezi něž počítal obchod, podvod, cizoložství atd. Vytvořil komplexní historickou taxonomii, jež se zakládala na numerologii a ukazovala, že Civilizace (společnost jeho doby) je nižší společenskou formou, ne tak vzdálenou barbarství. Po Hannonii, nejvyšší společenské fonně, bude následovat úpadek a lidský historický cyklus bude trvat asi 80 000 let. Podle Fouriera jsou lidé obdařeni dvanácti základními "vášněmi", jež vyžadují uspokojení: vášně pěti smyslů, vášeň přátelství, lásky, vášeň pro rodinu a ctižádostivá vášeň, dále "kabalistická" vášeň pro intriku, "motýlí" vášeň pro změnu a "smíšená" vášeň pro kombinování fysických potěšení s duševními. V ideálním případě sjednocuje všechny vášeň třináctá - po harmonii. Povaha každého jedince je určována různou kombinací převládajících vášní, avšak v Civilizaci jsou vášně kaženy a převraceny špatnými institucemi - např. manželstvím a obchodem a člověku přinášejí pouze útrapy. Fourierova utopická komunita, ,;falangstéra", představovala takovou společenskou organizaci, v níž by vášně každého byly plně rozvíjeny a uspokojovány. Falangstéra by sestávala z 1610 lidí, každý z nich jiné povahy, a jejím základním principem by byla přitažlivá práce. Každý by dělal to, co ho nejvíce těší: milovník růží by pěstoval růže a děti, které by nacházely zalfbení ve hrách ve špíně, by odvážely odpadky. Lidé by pracovali ve skupinách, tzv. sériích. Každý den by dělali dvanáct různých prací, aby byla uspokojena jejich motýlí vášeň, a jedli devětkrát za den. Protože veškerá společenská činnost a práce by byla založena na přirozené přitažlivosti a sklonech, nebylo by zapotřebí žádné formální politické organizace - společnost by fungovala spontánně. Odměny by byly rozdělovány v poměm k tomu, jak člověk sám přispěl, jeho talentu a investici, a rozdíl mezi bohatými a chudými by nehrál žádnou roli, protože všichni by žili společně. Také děti by byly vychovávány společně - těmi, jejichž vášní by byla výchova dětí. V analogické utopii Nový láskyplný svět (vyšlo až v roce 1967) popsal Fourier sexuální organizaci falangstéry, jež se opírala o přitažlivost, volnou lásku a mnohočetné vztahy. Společenská soudržnost by byla silná, protože lidé by si utvářeli vztahy ke svým spolupracovníkÚm v rÚzných sériích a k množství svých sexuálních partneru. Fourier měl vizi celosvětové federace nezávislých falangstér a putujících "armád" ševcÚ, cukrářÚ a milencÚ, kteří by navštěvovali komunity, aby se účastnili soutěží a festivalÚ.
Fourier sedával každý den v restauraci a čekal na bohatého mecenáše, který by realizovaljeho myšlenky. Nikoho takového nenašel, ale inspiroval mnoho následovníkÚ.
Experimenty podle Fouriera se uskutečnily v Rumunsku a švýcarském kantonu Jura, nověji pak v Kalifornii. I když byl Fourier MARXEM a ENGELSEM označen za "utopického socialistu" bez odpovídající historické a třídní analýzy, přece jen jej Engels hodnotil kladně za jeho "dialektickou analýzu" společenských problémÚ. Surrealista Breton ve své Ódě na Fouriera velebil jeho psychologický ponor. Také mnoho francouzských studenm během neklidného roku 1968 vychvalovalo Fourierovy ideje, protože byl obhájcem spontánnosti a osobního rozvoje. Kombinace společenské filosofie s psychologickým vhledem a dÚraz na osobní štěstí činí Fourierovu teorii přes mnohé její výstřednosti stále zajímavou. (Viz také UTOPISMUS) BG

odkazy
Fourier, Ch.: Oeuvres completes, ed. D. Oleskiewicz. 12 sv. Paříž, 1965-8.
_: The Utopian Vision oť Charles Fourier, ed. J. Beecher a R. Bienvenu. Londýn: Cape, 1972.
literatura
Goodwin, B.: Sodal Sdence and Utopia. Brighton, Sussex: Harvester, 1978.